7.5.2011 - košt slivovice, Bystřice pod Lopeníkem
25.4.2011 - velikonoční obchůzka
Že to majú na Velikonoce děvčice náročné s jarním úklidem, s přípravama pohoštění a dalšíma věcma, to eště vim. Ale nikdy jsem si nedokázala představit, jaké to mosí byt pro šohaje obchodit všecky známé a nepadnút v boji... především asi s alkohólem:) Jaká je to metla lidstva, sa možete přesvědčit tu na obrázku... Náš nezletilý Jara to samozřejmě enom hraje:)
A esli by vás zajímaly podrobnosti ze strastiplného putování našich chlapců, ukecajte je, ať sem neco napíšú nebo já už z nich rok mámím minuloroční fašank...:)
24.4.2011 - velikonoční dílnička, BánovJak sa už stalo velmi dobrú tradicú, aj letos OS Kohútek uspořádal pro všecky nadané aj nenadané (ale o to víc snaživé - vlastní zkušenost:)) velikonoční dílničku, na keré sa mohl každý stat aspoň na malú chvilu umělcem a vyzkúšat si drobnú ruční prácu v podobě malování vajíček, zdobení zeleně v květináčoch či pletení tatarů. Nesmírně ráda bych sem napsala hromadu zážitků, ale tak sem sa do toho malování zabrala, že sem ani moc nevnímala, co sa děje kolem... a jak sem sa obudila z uměleckého opojení, už sa pomáli uklúzalo. Ruky popálené od voska, barevné jak Uaďovo oko po jedné vydařené akci, ale spokojenost maximální.. Takže esli ste sa z kdovíjakého důvodu haňbili a letos do dílničky nepřišli, tož sa příště rozhodně neostýchajte a dojděte, rádi vás všeci uvidíme. Já sem si to užila náramně a včilej už ani nemám stresy z toho, že sa mi kdejaký ornament nepovédl... Zaslechla sem totiž, že víc jak jeden náraz do dveří vyfúkané vajíčko nepřežije:)
26.3.2011 - První zkúška µ - Strúčku (autor textu - Tomáš:))
Oznamujem všeckým fanúškom Strúčků, že dneskaj proběhua historicky první zkúška novéj bánovskej cimbálovky s pracovním názvem µ - Strúček. Už totiž všeci (kromě Jarina) začínáme pomáli růst, jak sa praví, do zemi, za chvílu sa objevíja první prostatické potíže, osteoartrózy a inší...:-) a toš to chtěuo nejaké pokračovatele. Nemoseli sme chodit ani daleko, stačiuo dat dokopy pár naších muadších súrozencú a co z toho vznikuo možete vidět toť na fotce. Aj dejaké video sme uděuali, toš sem také přibude (na našu fanúškovskú stránku na fejsbúku:))... Toš VITAJ mudaý Strúčku do teho muzigantského světa!!!
Nutno dodat, že asi 14 dnů po první zkúšce už měl µ - Strúček svoje první vystúpení v Bánově na setkání malých letařek:)
11.-13.3.2011 - soukromá akce, kúsek od Kolína (toho našeho, né nad Rýnem:))
Tak dlúho sme sa těšili, až sme sa dočkali a už je to aj za nama... Nezapomenutelná akce, milion zážitků, super lidi, prostě parádička. Ale pěkně popořádku... V pátek odpoledňa sme sa všeci zdárně sešli v Brně na nádraží, dokonca sme aj nasedli do správného vlaku a našli si volné kupéčko, kde sme mohli dělat kopec nekalostí:) A taky že jo. Vuak sa hu a my sme frčali směr Kolín. První sme po sobě enom tak koukali, ale po turnaji v Bulánkoch na Uaďovém noťasu sa zábava rozproudila:) Zbytek cesty sme hráli asociace (jinak taky iniciace, disociace, asimilace, disproporcionace a každé jiné slovo, co končí na ace:)). Kdo nezná, ať sa za nama staví, my mu to rádi vysvětlíme a názorně předvedem:) Lítý boj to byl, krev sa nám vařila, pot z nás sálal a slzy tekly prúdem, ale nakonec to skončilo "nerozhodně"... Já s Tomášem sme vyhráli:) A kdo by sa snáď vztekal, tož si příště píše komentáře k akcám sám:P
Ale šestá hodina sa přiblížila, tož sme sa posbírali, vystúpili z vlaku a šli sme hledat náš odvoz... Nezaváhli sme ani vteřinu, protože sme hnedka uslyšeli nám dobře známý Mednesův smích:) Za pár minut sme už byli ubytovaní v sakumprásk novém sporthotelu Relax u Mednesové tety, kerá tuto akci celú dala dohromady. Hnedka sme dostali najest a pak už sa enom do noci pařilo. Došla aj hromada místních, keří obdivovali náš odrátovaný stůl, tož sem udělala pár "vysoce odborných" přednášek a myslim, že byli všeci spokojení. Kdosi nám dokonca říkal, že kvůli nám v pátek zavřeli hospodu, že byli všeci nasáčkovaní na cimbálovce:)
V sobotu ráno sme sa obudili a přemýšlali, co budem do večera podnikat.. plánů sme měli hromadu.. bazén, vířivka, výlet do Kutné Hory, kola, fotbal, volejbal, tři tuny učení.. tož to nakonec skončilo tak, že sme posnídali a pak sme šli hrát fotbal. Ale že to stálo za to:) Postupně sme obměnovali družstva, až sme dosáhli dokonalé vyváženosti ve složení Tomáš, Jura a Jara proti zbytku... Opět sme bojovali, jak sme mohli, ale kluci měli větší výdrž, tož nás o jeden gól porazili, což potupně přiznávám, jelikož si to fakt zaslúžíja:) Ty tři hodiny utekly jak nic, ale zmohlo nás to tak, že sme ani oběd dojest nemohli:) Pak sme sa eště chtěli stavit do té vířivky... zkusit, esli sa dá dýchat pod vodú s hlavú u trysky se vzduchem, ale už sa nám to nepovédlo, protože sme šli hrát. Tentokrát sa jednalo o oslavu narozenin už zmíněné Mednesové tety paní Jany Šedinové. Povim vám, oslava se vším všady. Od sedmi do devíti sa o program starali všeci příbuzní a známí, keří všecky bavili vtipnýma scénkama, a zbytek večera sme hráli my na střídačku s diskotékú, takže sme taky mohli řádit. Klukom sa první moc nechtělo, ale nakonec neodolali, tož sme po parketu skákali všeci:) Ale jak sme toho už měli za celý víkend dost, tož sme pak lehli a nekeří možná už při letu do postele spali...
Vrátili sme sa v nedělu odpoledňa unavení, ale nadmíru spokojení:)
5.3.2011 - Fašanková obchůzka, Bánov
Rok sa s rokem sešel a máme tu další fašank. Jako obvykle si všeci nachystali hromadu svetrů a teplých ponožek, ale nakonec sa ukázalo, že bysme možná udělali nejlíp, kdybysme šli v plavkách za pobřežní hlídku v akci:) Jak bylo venku krásně, tož sme sa tahali po Bánově až do půl paté a v zrcadle sa mi dokonca zdálo, že su opálená líp jak od mořa. Docela svojsky fašankovú obchůzku pojali Hútci, keří nás došli o osmi ráno vyprovodit pod kaštan, kde sme měli sraz, a pak jejich průvod zahnul přes cestu ke Koníkovi, kde taky skončil:) To my sme obešli poctivě každú ulicu a myslim, že nás vidět aj čut bylo. Největší radost nám ovšem dělal "Ministrúček" ve složení mladší sourozenci Strúčků, keří hráli jak o dušu a ani toho tolik nevypili:) Ale protože sa neslaví enom v Bánově, hnedka po skončení obchůzky sme sbalili nástroje a jeli do Lóze ukázat, že sice stárnem, ale pařit celý deň eště zvládnem:) Hnedka ze začátku nám sice pochovali basu, ale že v Lózi o zázraky není nouze, basa ožila a my sme mohli pokračovat až do desíti, kdy už na všecky (možná kromě Plkotnic:)) padla únava, a tak sme jeli dom. Náročné to dneska bylo, ale mooooooc fajn:)
12.2.2011 - Hútkovská zabíjačka - pálenica, Bánov, košt slivovice - školní sál, Bánov, beseda u cimbálu - Bystřice pod Lopeníkem
Hnedka jak sme sa po včerajšku obudili a trochu vzpamatovali, vydali sme sa na další turné. První zastávka - pálenica. Zahráli sme pár písniček a už nám Hútci začli "mastit břucha":) Já sem si tam ze začátku přišla taká ztracená, ale pak sem si poščala od tatínka našeho pana farářa cimbál břucháč a snažila sa na něm neco vymyslet... Měli sme aj posilu, Jarového bráchu Martina, kerý nám pomáhal tak silně, že sme si ho vzali s sebú aj potom na košt. Hrbáčovské geny sa prostě nezapřú:) Košt sa myslím vydařil taky. Sem tam si s nama Dalec s Jarú zalaškovali a hráli si na schovávanú, když sme měli jít hrát, ale my sme to uzavřeli tak, že na takové hry sme už staří:) Naštěstí byl vždycky po ruce Martin, kerý sa bez řečí chopil primování, Tomáš stúpl za basu a nejak sme si poradili. Naštěstí to kluky taky dlúho nebavilo, a tak sme mohli hrát dalej v normální sestavě. Tož a potom rychlo do Bystřice. Když sme dojeli, v kavárně eště nikdo nebyl, tož sme sedli před obrovskú plazmovku a hleděli. Po nějaké době nám ju aj zapli:) Čtvrtá akce za dva dny, to už bylo aj na nás moc. Zkúšali sme sa nacpat cukrem, ale to zabralo enom na chvilku a pak nám bylo enom nehorázně zle. Dalec to tahl skoro bez přestávky, eště že sa o tu basu dá tak dobře opírat:) Ale snažil sa chlapec, budiž mu to ke cti.. to já bych se zavřenýma očama nic nezahrála:) Tož máme to za sebú, teďka sa pořádně prospat a možem sa zas těšit na další akce.
11.2.2011 - Charitní ples, Bánov
Tři dni sa radujte a volajte sláva, protože sa na našich stránkách po dlúhé době zas neco děje! Já bych vám tu klidně mohla psat o tom, co každý den děláme, kolik toho sníme a kdy si čistíme zuby, ale nemyslím si, že by vás to nějak extra zajímalo... Takže sem raděj počkala na první akci, na keré neco předvedem a teďka vám napíšu o tom, co sme zažili, když sme sa zas konečně potkali na placu s nástrojama. Na oficiálním vystúpení v hale sme už tradičně hráli Kohútkom aj Hútkom a pak sme sa přesunuli do školního sálu, kde sme pokračovali v besedě u cimbálu. Dlúho sem nevěděla, esli to bylo špatným ovzduším nebo nízkým tlakem, ale po chvilce zůstalo v sále enom pár skalních příznivců a zbytek sa nekam vypařil. Záhy sme zjistili kam. V hale hrála dechovka a povim vám, umca umca a umcaca umcaca je už dávno přežité, protože ty pecky, co tam ládovali do lidí, byly neskutečné. Jak už kravaty nevisely na krkoch, ale byly omotané kolem hlavy, bylo jasné, že z tama už nikoho nedostanem...Asi budem moset oživit Metallicu a další hity, nebo na folklór už asi moc fanoušků nenalákáme:)